Do nekončící série reklam, která má propagovat nějaký způsob sociálního chování, přibyla další – anti-neonacistická (www.chceteho.cz). Neonacisté jsou tu prezentováni jako zvířátka, která potřebují naši lásku (která je vyléčí). Nic proti tomuto způsobu ironizace ideového protivníka – může být účinný. Myslím ale, že je účinný tam, kde se propaguje cosi nového, tedy menšinového. Třeba v reklamní kampani křesťanů (v dnešním Česku) by podobné ztvárnění nevěřících mohlo být účinné, neboť v nějakém smyslu může „otevřít oči“. Teď nechme stranou etickou stránku zrovna takovéhohle příkladu. (Ovšem i ona anti-neonáckovská kampaň má svůj etický rozměr!)
V případě, že je takto ironizována menšina většinou, je v tom cosi… řekl bych fašistického. Problém přece není v tom, že si někdo oholí hlavu, obuje kanady, oblékne bombr a pochoduje s podobně oblečenými, problém je v názorech neonacistů. S těmi je potřeba se utkat. A jistě bychom se pak dostali k poměrně kontroverzní reklamní kampani, vždyť neonáckovství je často jen do důsledku dovedenou intolerancí, rasismem, xenofobií atd. většinové společnosti.
Z psychologického pohledu je to vlastně typické vyrovnávání se se strachem zesměšňováním. Místo strachu, který nás zachvátí při pohledu na pochodující siláky s holými hlavami, je tu silák předveden coby legrační zvířátko. Trochu jednoduché.
P. S.: A možná ještě s jednou věcí se chceme takhle pohodlně vyrovnat – s tím, že ti silní a bojovní chlapci a dívky jsou za své názory ochotni bojovat. Třeba se nám to jednou v budoucnu bude hodit 🙂