Reklama
 
Blog | Jiří J. K. Nebeský

Strava Evropské unie

Eurooptimist a europesimist hledí na totéž, jen jiným oknem. První kouká z patra na příklad sbratření, druhý v přízemí si nerad představí, že by měl jít ven, aby se k nim konečně přidal.

Státy (a nejen ony) se musí živit ideami, musí mít potravu z nich. ČR měla

v 90. letech ideu stát se součástí EU, tedy dorůst, být schopna. Co ale

teď, když se cíl naplnil? A to ještě jinak než jsme předpokládali –

nedorostli jsme pomyslné elity, spíš elita byla zředěna mj. námi. Myslím,

že i tohle je jednou z příčin politického marasmu našich nultých let 21.

století, tedy že „není o čem“, že chybí idea.

Evropa našla geniální recept jak obejít svou konfliktní minulost v ideji

sjednocení (která mimochodem nutně v nějaké budoucnosti vyústí v konflikt

s jiným velkým hráčem – a už je to tak i proklamováno = EU jako protiváha

USA a Číny). Až tato idea padne (jestli padne), bude to znamenat

frustraci a krizi, jež může nabýt velmi hmotné podoby.
Dynamika ideje si žádá stálý pokrok, nelze se zastavit a být spokojen

(jak navrhují „eurorealisté“), je potřeba jít dál a dál. Nakonec ani

nemusí přijít frustrující zhroucení velkého snu, jen doba přinese nějaké

zajímavější ideje k trávení.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama