Reklama
 
Blog | Jiří J. K. Nebeský

Ježíš pro věcnost

Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?

Při včerejším Zelenočtvrtku (jak ekologické!) jsem narazil na tyto verše:

Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení. Ježíš mu řekl: ‚Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky

jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují všichni židé, a nic jsem neříkal tajně. Proč se mě ptáš? Zeptej se těch,

kteří slyšeli, co jsem říkal. Ti přece vědí, co jsem řekl.‘
Po těch slovech jeden ze strážců, který stál poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: ‚Tak se odpovídá veleknězi?‘

Ježíš mu odpověděl: ‚Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?‘

(Evangelium sv. Jana, kap. 18, verše 19–23)

Boží syn tu provokuje autoritu – zjisti si to sám. V kontextu kapitoly o trojnásobném Petrovu zapření vše dává lehký

smysl. Jde jistě také o to, že dokazování je na straně obžaloby. Že nic neříkal tajně atd. Ale provokující prvek tu

zůstává stále. Ježíš jedná s Annášem jako rovný s rovným, z pohledu iniciativního strážce však jedná drze. Jaký důkaz to

Ježíš požaduje po služebníkovi? Důkaz, že něco z řečeného je něco špatné, nepravdivé. Takový důkaz ale strážce sotva může dát,

jemu vůbec nejde o obsah, jde mu o tón řeči! Jak malicherné, jak neadekvátní! Buďme věcní, budeme věční!

Diskuzní fórum tentokrát nespouštím. Jen proto, abych nebyl tím, skrz něhož přichází pokušení (protože těm běda) rouhat se 🙂

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama