S velikým zaujetím pozoroval jsem ve skle obrazovky prezidenta Klause s arcibiskupem Vlkem při „uctění památky sv. Václava“. Viděl jsem, jak arcibiskup vyprošoval pro nového prezidenta milost boží – Bože, požehnej našemu prezidentovi a dej mu světlo, ať vidí, co je správné atd. A při závěrečné formuli ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého se okolostojící prelátes (a snad i přítomní věřící, nepamatuju se přesně) pokřižovali, prezident Klaus se drobně uklonil, vypadalo to, jakoby říkal souhlasím, i když se nemohu pokřižovat. Mělo by se pro takové příležitosti vymyslet nějaké gesto. Uvědomil jsem si to o pár dní později, kdy má žena v kostele též neměla k dispozici gesto, jímž by dala najevo, že vnímá, chápe obsah, ale křižování je pro ni nepoužitelné.
Blog | Jiří J. K. Nebeský