Když Jirka e-serfuje, to jest plní čas, pro nějž nemá lepší využití,
rád by našel zprávy. Obvyklé novinové zprávy, ale žádnou cizí řečí
neumí, tak by rád česky. Jenže známá nabídka se brzy vyčerpá. A tak se
občas donudí až na literarky.cz a blisty.cz. A nikdy to dlouho
nevydrží. Vždy se otřese hnusem a má nutkání „nějak to vyřešit“, nějak
říct všem odpůrcům radaru, že s nimi nesouhlasí, napsat všem
opovrhovatelům tržním hospodářství, že nic lepšího nedokážou vymyslet, že
nenávidět USA není rozumné a není pěkné, že udržitelný rozvoj je
nonsens. Zdá se mu, že většina tamních přispěvatelů jsou blbci, nebo
přinejmenším lidé s blbými názory. Kde se to v nich bere? A neví, co si
s tím počít. Zdá se mu, že ti lidé ani nemají právo takhle myslet.
Nemají právo myslet hloupě. A on taky nemá právo si myslet tohle.
Začarovanost. Cítí, že nelze diskutovat, protože „jejich“ svět stojí na jiných základech než „jeho“. Nemožnost porozumění. Chtěl by vědět, jestli všude je to tak? Jestli je to jen jeho chorobný osud, nebo tak žijí všichni? Chtěl by vědět víc. Nic víc než vědět víc.