1) Včéra jsem viděl na obrazovce pana Dienstbiera, jakožto kandidáta na
senátora za ČSSD a s ním i pana Jiránka za ODS. Koukal jsem se zájmem a
přišlo mi to jako krystalické vyjádření celé současné volbokampaně.
Paroubkovskou ČSSD nemám rád, pan Dienstbier je mi málo sympatický, zejm.
pro své názory. Bylo znatelné, že občas bruslil na tenkém ledě atd., ale
ve srovnání se svým soupeřem byl hvězda. I když jsem s ním nesouhlasil, musel jsem uznat, že je mnohem přesvědčivější než soupeř.
Když ODS těsně vyhrála volby v roce 2006, bylo to „navzdory“ tomu, že
kampaň a marketingové schopnosti ČSSD byly výrazně lepší. Bylo s podivem,
že ODS dosáhla takového výsledku s tak slabou kampaní. Myslel jsem, že se
ODS poučí a najme na předvolební propagandu skutečně ty nejlepší. Ale zdá
se, že ty nejlepší už najala ČSSD.
Po neúspěšné vládní dvouletce, která nadlouho zdiskreditovala pojem reformy (za její neúspěšnost může ODS jen z části, větší podíl na tom má volební pat roku 2006), by myslím většina voličů
ODS – mluvím z vlastní zkušenosti – dala přednost jiné straně. Ta ovšem není na obzoru.
Hlasy pro ODS jsou primárně hlasy PROTI paroubkovské ČSSD. A v tom je tragédie i krása naší politické scény. Tak je pan Paroubek nám všem pojistkou proti sobě samému. Pro ODS je to ovšem jen tragédie, člověk nemá pocit, že její ministři a poslanci „dělají svou práci dobře“, což u pánů Paroubka, Ratha a dalších prostě pocit mít musí (když jsou v opozici). Podporuje ODS jen proto, že se bojí ČSSD.
2) Ještě dříve jsem viděl v televizi pana Bursíka mluvit o tom, že přes neúspěch v krajských a senátních volbách (sám jsem do kraje naše zelené volil, ovšem z rodinných důvodů) je koncept zelené strany nosný a že to má být strana středová. Chtělo se mi křičet: „Martine, copak jste se všichni zbláznili?!“ Vždyť ve středu politického spektra už dávno není žádný prostor. ČSSD i ODS jsou výrazně středové strany a postupně zcela vycucnou všechen středový potenciál. KDU-ČSL se (narozdíl od zelených) jakžtakž drží jen proto, že má – přes všechny proklamace – nestředovou voličskou základnu. Budoucnost menší „politických subjektů“ je jedině v extremismu, což je ovšem takový blbý pojem. Samozřejmě ne každý „extremismus“ vám přinese aspoň 5 % voličských hlasů. Třeba ten zelený na to asi nemá.