Názor jednoho z těch šťastných – povolební

• Mistře, směl bych dnes obtěžovat otázkami takříkajíc „povolebními“?

Jistě, Martine, není problém.
• O Vás je dobře známo, že jste signatářem petice Vyměňme voliče, která požaduje bezodkladnou reformu občanů České republiky. Mám pocit, že dnes ráno bylo pod peticí šest podpisů. Je to moc či málo?

Lidi dneska spíš podepisují petici Vyměňme politiky, což je samozřejmě jednodušší a méně konfliktní a více laciné a hodně smutné. Myslím, že pro začátek by stačilo, kdyby se voliči dostali alespoň na úroveň poslancův. V průměru jsou vzdělanější a chytřejší než průměr jejich voličů. To ať se na mě nikdo nezlobí, to je fakt.
• Přeci jen ale bylo zajímavé, jak tenhle pocit, krystalicky obsažený v „kroužkování na český způsob“, letos zasáhl do voleb.
No, mě tenhle nápad připadal nesmírně vykalkulovaný, ale zpětně oceňuju ten mobilizační efekt, kterej to mělo. Otcem téhle myšlenky je Ivan (Langer), kterej když se ho Nečas zeptal na zdánlivě banální a přitom záludnou otázku „jak to zařídit, aby nás volili ti, kterým vadíme míň než Jiřinda Paroubek?“, povídá „musej mít dojem, že nevolej nás, ale přitom nám daj hlas“. Takže tohle bylo bezvadný, jak dostat k urnám lidi, kteří by jinak nepřišli. Ale bohužel to nejsou hlasy uvědomělejch voličů, ale lidí, kteří o politice nic nevědí a bojím se, že ani nechtějí vědět. Dalo by se to ještě vylepšit, že by volič měl k dispozici jeden lístek, kterým buď hlasuje pro nějakou stranu, nebo proti nějaký straně.
• Trošku se mi zdá, že cítím ve Vašich slovech lehkou maličko ironii…
No jistě, Martine, jistě. Tohle jsou děsné výsledky dvaceti let svobody. Místo stran se stovkami tisíc členů tu máme deset milionů nestraníků, kteří pozorují politiku jako sport nebo ještě spíš jako showbusiness, kde už ani nikomu nefandíte, jen na někoho nadáváte. To je mi na zvratky. Já mám stranickou legitimaci ODS a teď nově i Věcí Veřejných a Strany zelených.
• Všeobecně se má zato, že současnost je krizí velkých politických stran.
Vidím to naopak, zkrachovali občané. Ti Češi.
• Děkuji za krásná, i když kritická slova, Mistře!