Přiznám se bez mučení, že je to otázka loajality. Michaela Kocába si jako hudebníka tak nesmírně moc
šíleně vážím… vlastně spíš mi jeho hudba asociuje dobu mládí, které se nikdy nevrátí… takže to snad
můžu říct. To opravdu mě děsně rozesmívá, jak ten Kocáb pořád říká, že „pravicový extremismus“ je teď
nová věc. On asi chce říct, že pro něj je to nová věc. Ale přitom, on kdysi natočil tu píseň o
rasistech. A ta přesně jakoby říká, kde je ten pes problému. No vlastně asi to neříká, spíš tak blbě
popisuje stereo(typ) rasisty. Musím tady prohlásit, že velká většina lidí, které v Česku znám – a jsou
to statisíce jednotlivců i kolektivů – jsou pokud jde o rasismus úplně debilní rasisti. To jako třeba
jaká rasová segregace se u nás koná, to jsem nezažil ani v Jihoafrické republice. S cikánským dítětem
si naše gádžo-děti nehrajou. Mají to od rodičů zakázané. A jim to zase zakázali jejich rodiče a jim
zase jejich rodiče. Buď na příkaz Heydricha, nebo nevím, snad je to napadlo i samo. To opravdu mi
nebudete věřit, kolikrát jsem na večírku u opekání masa, jak se to teď dělá, slyšel takové ty „nevinné
řeči“, že Cikáni by se měli vrátit do Indie, že zneužívají sociální dávky, že úřady jim dovolí víc než
bílým a takové nesmysly pronášené lidmi jinak snad i inteligentními.
• Věřím Vám to, Mistře, také jsem se s tím setkal! Mnohokrát jsem to…
Rozhodl jsem se s tím skoncovat,
jakmile někdo takovou píčovinu přede mnou řekne, tak nebudu mlčet a ohradím se. Nejspíše řeknu, že s
takovým rasistickým póvlem sedět nebudu, nebo – pokud bude slabší – mu rovnou jednu vrazím. Často je to
jen stereotyp a lidi jsou pak překvapení, že jejich debilitu někdo nesdílí. A pak teprve o tom začnou
přemýšlet. Už nebudu mlčet. Ve jménu všech těch Cikánů, které jejich „bílí“ spolužáci vyštípali ze
třídy!. Sám jsem to zažil.
• Děkujeme za hezká slova, Mistře!